Vyrazit v zimě aspoň jednou na hory je nutnost, ale vzhledem k tomu, že nikdy neplánujeme moc dopředu, dobře se ubytovat za levno den před odjezdem není zrovna jednoduché.
Ale protože nejsme žádné primadony a největší víkendové špičce se vyhýbáme, vzali nás od pondělí do čtvrtka na ubytovnu hned pod sjezdovkou, kde bydlelo ještě asi 200 dětí ze školních lyžařských kurzů. Nejen, že jsem zavzpomínala na lyžáky s gymplem, ale v celém areálu jsme byli coby "nekurzisti" úplně sami. Tudíž jsme museli přesně plánovat odchod na snídani a večeři, ranní hygienu a hlavně večerní sprchu, abychom měli aspoň chvilku klid a nebo šanci umýt se teplou vodou.
Ubytovňáci se tady stravují ve vedlejší budově, takže dvakrát denně pěkně zabalit do bundy a hurá sněhem do Stodoly. Teda do jídelny.
Snídaně kontinentální, takže tedy není o čem polemizovat, vybere si každý. Taky to máte tak, že když je jídlo formou rautu, sníte toho minimálně dvakrát tolik než obvykle?
Musím se ale chvíli zastavit u nápojů. Stará dobrá várnice s tím stejně přeslazeným čajem jako před dvaceti lety je hodně slušný retro. Růžovou limonádu znám zase z menzy, ale aby byl vedle ní zásobník s čistou vodou s citrónem. No wow, tleskám a raduju se!
K večeři jsme prostě snědli, co nám bylo podáno z odřeného okna robustní paní kuchařkou. První den byly šunkofleky, pak karbanátek s kaší a taky jedno sladké jídlo. Takhle obří borůvkový knedlík jsem v životě neviděla. Kolo přes celý talíř a hromada máku důkladně zalitá rozpuštěným máslem člověka slušně zaplácne.
Pro méně náročné nocležníky je ubytovna s jídelnou fajn cesta, jak ušetřit pár stokorun. Navíc jako zákazníci areálu Eden si můžete na recepci koupit skipas s 30% slevou, což už je dost pěkný. Za pohodlnějším pokojem a výběrem z jídelního lístku ale taky nemusíte daleko. Areál nabízí i ubytování hotelového typu. Což možná příště zvážíme a pokusíme se rezervovat pokoj s větším předstihem.
Žádné komentáře:
Okomentovat