http://www.cafeimperial.cz/
Drahá Šunko,
jestli uvažuješ o opravdu výjimečném večeru na oslavu důležité události nebo si ráda dopřeješ trochu luxusu jen tak, Café Imperial můžu vřele doporučit. Přivítá tě neobyčejný interiér ve stylu Art Deco, profesionální personál a atmosféra začátku minulého století.
Nemusím připomínat, že prostředí mi vyrazilo dech. Hned u vchodu se nás ujal personál a uvedl nás ke stolu. V křeslech s koženým polstrováním se sedělo velice pohodlně, ale prostor restaurace je stoly doslova přeplněný, takže k usedání, vstávání a stejně tak průchodu celou místností tady nezbývá příliš manipulačního prostoru.
Přístup personálu rozhodně podtrhuje výjimečnost okamžiku. Tady se o hosty pečuje neustále a na oslovování "Madam" by si člověk zvykl rychle. Stoly jsou vybavené příbory už při příchodu, ale podle toho, co si objednáš, pak přinesou nebo odnesou to či ono, abys měla po ruce, co zrovna potřebuješ. Předesílám, že ať už se jednalo o polévku nebo dezert, byla to prostě delikatesa připravená z těch nejčerstvějších surovin. Ale samozřejmě Ti popíšu všechno pěkně od začátku.
Francouzská cibulačka. Kotlík husté polévky s dvěma houstičkami na vrchu, zapečené se sýrem.
Asi tě napadne, že zapečený sýr v polévce se musí špatně jíst. Přesně tak, v tomhle ohledu: Zlatá česnečka! Nakonec jsem ale houstičky nechala řádně nasáknout, sýr se mi postupně dařilo namotávat na lžíci a ve výsledku jsem se najedla docela kultivovaně. Ale mě prostě taková jídla baví. Nejdřív překvapení, pak myšlenková strategie, hokus-pokus-omyl, a nakonec se vlastně zase neučíš něco nového. Navíc ta chuť vydatné polévky - v té by stála lžíce, i kdyby nebyla zalitá sýrem.
Jako hlavní chod ti představuji salát s hruškou, zapečeným kozím sýrem a levandulovým medem.
Ono to možná nevypadá bůhví jak, ale pochutnala jsem si opravdu znamenitě. Kozí sýr na bagetce zalitý medem byla dokonalá kombinace a k tomu ještě směs listových salátů s kousky hrušky.
Už po polévce jsem měla dost, salát byl takový vrchol večera, ale znáš to - dezertům se špatně odolává.
V Café Imperial by ses nad dezerty rozplývala hlavně ty, protože většinu nabídky tvoří čokoláda: čokoládový fondant, čokoládová bomba, čokoládové parfait, čokoládový dort,... Na mě zbyla kokosová panna cotta s mangem a malinovým sorbetem - osvěžující lahůdka.
Myslím, že víc než jindy tě tentokrát budou zajímat i ceny jídel. Café Imperial samozřejmě není nejlevnější, ale podle mého kvalita cenám odpovídá. Polévky: 95,-, saláty: cca 200,-, hlavní jídla: od 300,-, dezerty: cca 150,-.
Jako perličku na závěr mám pro tebe foto z toalet, protože takové umyvadlo jsi nejspíš v životě neviděla.
Taky se pochlubím, že se v provozně zrovna zastavil sám Zdeněk Pohlreich, takže jsme ho zahlédli diskutovat s personálem, načež opět zmizel do bistra "Next door by Imperial" přes ulici. Zdeněk Pohlreich má pod palcem nejen Café Imperial a Next door, ale i italskou restauraci Divinis v Týnské ulici. Přes všechny osobní antipatie, které ve mě vyvolává svým projevem v médiích, jsem po dnešní večeři přesvědčená, že je to člověk na svém místě a mám docela chuť hned zítra vyrazit do jeho dalších podniků. (Kterou si samozřejmě nechám zajít a návštěvu odložím na "někdy", "možná", "až k tomu bude příležitost", "až budu mít peněz na zbyt", "až si Šunka najde práci v Praze a přestěhuje se zpátky"?) :)
Tvůj Salát
Žádné komentáře:
Okomentovat