"U magistra Kelly" od Saláta

Šporkova 521/5, 118 00 Praha 1

http://www.umagistrakelly.cz/

Myslím, že cesta ke Kellymu je ve výsledku úplně jednoduchá, protože z Malostranského náměstí jste tam hned, ale já jdu vždycky nějak úplně jinak, že si do poslední chvíle nejsem jistá, jestli jsme tam správně.

Navíc vchod do malého rohového domečku není ani zvlášť vyzývavě označen a teď, když ještě do půlky ulice zasahuje lešení, jsem byla úplně v loji i se svou fotografickou pamětí. Každopádně když trefíte německou ambasádu, což je naštěstí docela velká budova a orientační bod, cíl je na dohled.

U Kellyho se dá sedět i venku na maličké terase před vchodem. Vnitřní prostory jsou pak o trochu větší, ale ne o moc. Několik dřevěných stolů, bar a spousta retro relikvií. Gramofony, knihy, obrazy, fotky, cedule, kytky ve váze,... Kdyby žil Edward Kelly dneska, takhle by zřejmě vypadal jeho skromný příbytek. 

Tím chci říct, že kahany, křivule a lektvary tady nenajdete, ale pokud sáhnete po jídelním lístku, dřív nebo později nabydete dojmu, že věhlasný alchymista tady vaří a míchá drinky.

Na rovinu, většinou mě malé rodinné restaurace spíš děsí, poněvadž jsem v příliš těsném kontaktu s obsluhou i dalšími hosty. U Kellyho je ale tak příjemná atmosféra, že si i přes počáteční nedůvěru a nádech věkovitosti a patiny na všem co tu je, rychle zvyknu a přijdu si opravdu jako doma. Nebo už na mě má vliv prostě to, že při každé návštěvě, ať už s Šunkou nebo kolegy z práce, jsem se tu výborně bavila a ochutnala perfektní jídlo.

Nabídka jídel není nijak zbytečně široká, ale svoje si tu najde každý. Mě samozřejmě zajímají menší jídla, saláty a neobvyklé chuťové kombinace. Na pořádný hlad tu jsou pak tradiční masové speciality nebo domácí uzeniny.

Limonáda se taky moc neřídí nápojovým lístkem. Většinou stačí objednat "domácí limonádu" a ono vám něco přijde. Pokud nejste alergičtí na určitý druh ovoce, klidně se nechte překvapit jako já. Jahoda-grep, 0,4l, stylově v zavařovačce, bohatě ozdobeno čerstvým ovocem a kytkou. Po bližším ohledání šlo přesně o tu kytku, co jsem na začátku zahrnula do seznamu místní dekorace.

//Opět jsem neměla chuť na nějaké experimenty, tak jsem si k pití objednala osvědčenou limču. Jen mě překvapilo, že nebyla servírována klasicky ve skleněné láhvi, ale v plechovce. Takový způsob mi k restauraci, biť malé, nesedí.// Š.

Z nabídky menších jídel jsme dnes vybrali Medový hermelín s polním salátem a bagetkou. Známí si nemohou vynachválit ani nakládaný hermelín, kterému jsem tedy ještě nepřišla na chuť, byť je vyroben sebelépe, ale pokud patříte k příznivcům jemných sýrů, směle do toho.

Sýr přijde zapečený v mističce. Ze začátku jsem fakt měla trochu problém s tím, jak to budu jíst a vážně jenom vidlička nestačí. Když poprvé zakrojíte do teplého sýra, zdá se, že by to chtělo i lžíci, ale nakonec se to příborem dá zvládnout i docela kultivovaně.

A chutná to jednoduše výborně. Žádný strach z pálivého růžového pepře ani příliš sladkého medu, nic není přehnané, ničeho moc nebo málo. Pepř vás čas od času jemně poškádlí někde vzadu v dozvuku všech chutí a med jenom nenápadně spojuje všechny ingredience dohromady. Celkový dojem ještě pěkně doplňují dýňová semínka navrchu.

//Co dodat, když se tu Salát už skoro rozplynul a napsal vše. Já můžu hermelín na všechny způsoby a jím ho dost často. Většinou jen tak s pečivem a zeleninou k večeři. Z teplých úprav jsem ho doposud znala jen jako smažený v trojobalu nebo grilovaný. Medovou verzi jsem ochutnala až u Magistra a musím říct, že je to vážně pochoutka. I když má Salát pravdu v tom, že je opravdu hodně těžké hermelín dostat z mističky a nepřipadat si přitom jako idiot. Takže kdyby jste chtěli jít do tohoto lokálu na první rande, tak doporučuju, aby jste si tuto místní specialitu neobjednávali,.....//Š.

Jindy bych šla neomylně do kokosové zmrzliny, jednak přirozeně kvůli kokosové zmrzlině a pak proto, abychom mohli dneska hodnotit víc jídel a neobjednávali si stejně. Na akutní škrábání v krku by to ale nebylo nic moc takže..... Neříká si créme brulée nebo cheesecake, ale prostě a jednoduše Zapečený tvaroh s piškotem, malinami a skořicí a kam se na něj tyhle "exotické" zákusky hrabou.

V Šunce zmizel tvaroh právě vytažený z trouby během minuty. Pro nás normální s ústní dutinou bez azbestového obložení doporučuju chvíli vydržet. Ony pak i chuťové buňky mají z jídla lepší prožitek, když nemusí navíc vyrovnávat extrémní teplotní rozdíl.

// No jo no. To je tak, když se přede mě postaví kus žvance. Ale tentokrát jsem to nejedla tak rychle, proto, že by mi to až tak chutnalo, ale proto, že jsem celému tomu „dezertu“ chtěla přijít na chuť. Ani teď skoro po týdnu od návštěvy ale nevím, jaké k tomu zaujmout stanovisko. Na můj vkus to bylo málo sladké a celkem mi tam chyběla i avizovaná skořice. Trochu jí tam bylo, ale přišlo mi, že jen na kousíčku a na zbytku pak už chyběla. Jako na donasycení to nebylo špatné, ale žádné terno to pro mě nebylo. // Š.

Všechna jídla, která jsem tady ochutnala, byla čerstvá, poctivá, skvěle ochucená a ve své podstatě velice jednoduchá. Zároveň ale profesionálně připravená tak, že si člověk řekne "i když to nevypadá složitě, doma bych to určitě nezvládl" a přijde na ten hermelín zas.

Váš Salát