Vodní 11, Praha 5
Do Vidliček a nožů nás zavedla příhodná lokalita (kousíček od tramvaje Švandovo divadlo), rozmanitý výběr jídel a zároveň velice příjemné ceny v nekuřáckém prostředí.
Zvenku se restaurace netváří nijak excentricky a ačkoli je slibným leitmotivem symbol vidliček a nožů na stínidlech lustrů, tak zevnitř taky ne. Prostředí ovšem působí hezky, čistě, prostorně. Vysoké stropy, občas klenba, místy cihlové obložení. Usadit se můžete u masivních dřevěných stolů nebo na polstrovanou lavici, jak je libo. V nabídce najdete předkrmy, saláty, těstoviny, speciality s masem i bez nebo burgery.
Pro začátek jsme si nabídly domácí limonádu, protože když někde mají domácí limonádu, vždycky se musí vyzkoušet a pak porovnat, kde dělají tu nejvíc domácí.
Tady už se projevilo zapálení personálu pro věc - když už jsem měla polovinu džbánku v sobě a Šunka ze svého sotva usrkla, pan hostinský se hned zajímal, jestli je všechno v pohodě, že když limonádu připravoval, přišla mu trochu sladší, tak možná je na vině to...Šunka mu v samém zaskočení takovým zájmem zase krkolomně vysvětlovala, že je vše v pořádku a limonádu vychutnává pomalu.
Malinovka patří k mým nejoblíbenějším limonádám. Servírovaná byla ve větším džbánku, stylově v ní plavaly maliny. Chuťově byla opravdu o trochu sladší, než si obvykle dávám, ale ještě pořád se to dalo. Takže za mě dobrý.
Salát si mezitím vybral večeři z předkrmů - Grilovaný hermelín s brusinkami, cibulovo-rukolovým salátkem a pečenými listovými trojhránky. Myslím, že ve Vidličkách vás mohou jídla překvapit, ať už si objednáte cokoliv. Při představě cibulky a rukoly už se mi začaly sbíhat sliny na čerstvou červenou cibuli se zelenými lístky salátu a nebo že by jarní cibulka? To by bylo zase celý zelený, no, počkám si.
Vypadalo a vonělo to úžasně, hermelín já můžu, s brusinkami je to přímo dokonalá kombinace chutí a trojhránky z listového těsta jako decentní příloha přímo vrchol kreativity! Za chvíli mě nějak napadlo - co se vlastně stalo s tou cibulí? Mezi listy rukoly se nakonec proplétaly studené proužky karamelizované cibulky. Nechutnalo to špatně, ale můj šálek čaje to nějak nebyl.
Filírované kachní prso na teplém salátku z červené čočky a grilované zeleniny vypadlo přímo božsky, a taky tak chutnalo, že jo, Šunko?
Tak to byla bomba. Chuťová i vizuální. Při objednávání jsem se trochu bála toho, v jakém množství a konzistenci bude čočka v salátku, ale celkově mě tento pokrm velmi potěšil. Lehounký, skvěle okořeněný salátek, víc zeleniny než čočky a čočka upravena naprosto famózně, naštěstí vůbec nepřipomínala tu kyselou šlichtu ze školní jídelny. A to vše bylo dovršeno tak akorát propečeným kachním prsíčkem. Symfonie pro chuťové buňky všech masožroutů.
Zbytek už nám servírovala stále usměvavá sympatická slečna. Celkově budí obsluha velice dobrý dojem. Je vidět, že mají o podnik starost a práce je baví, což je kolikrát důležitější, než luxusní delikatesy na jídelníčku.
O tom, jestli dáme zákusek nebylo tentokrát předem rozhodnuto, jelikož jsme ještě před večeří zaskočily do Kočičí kavárny hned vedle na čaj a dort v očekávání, že se nám podaří poňuchňat místní chlupaté osazenstvo. Jídlo a pití tam bylo na jedničku, jenom kočky zrovna trochu netykavky. Ta první po ruce dostala aspoň podrbání na rozloučenou a šlo se na véču.
Jako dezert jsme přecejenom vybrali opět tu největší specialitu - Makové a pistáciové domácí parfé s hruškou a smetanovým karamelem. Na takový chuťový zážitek nás nemohl připravit ani strejda Google - zkuste si najít parfé/parfait, ha?
Co říká internet?
Parfé v podání místního šéfkuchaře
Jo, je to zmrzlinový krém. Ale jaký! Domácí! Úžasná smetanová chuť - jeden s pistácií, druhý s mákem a k tomu kousky hrušky zalité karamelem. Ještě bych si dokázala představit, že na zmrzlině bude ležet celá teplá půlka hrušky s polevou na vrchu, ale to už by člověk k dezertu potřeboval další příbor. A ta plachta k tomu - to je sušenka. Pryč jsou doby tří barevných kopečků zledovatělé hmoty plovoucích v kompotu, pokrytých dvaceti centimetry šlehačky, s papírovým paraplíčkem a průhlednou oplatkou bez chuti... i když ty malé deštníčky jsem měla vždycky v oblibě (ještě že je dneska aspoň občas dají do koktejlů)... dezerty jako zdejší parfé mi vrací víru ve vynalézavost českého ducha a v to, že lze věci dělat poctivě, po svém, jinak a lépe než ostatní.
Toliko k hlubokému vnitřnímu rozpoložení. Aspoň vidíte, kolik toho dokáže s péčí připravený dezert - i Šunka se rozplývala nad makovým krémem a to mák zrovna dvakrát nemusí.
Jako vždycky i tady to zkouším s bezkofeinovou kávou a dostává se mi decaf Latte s mocnou pěnou, tmavým i bílým cukrem a čokoládovou chuťovkou.
Váš Salát
Žádné komentáře:
Okomentovat